Mezinárodní studentský divadelní festival DAMU. 2.–5. 5. 2018. Zažijete party na střeše DISKu i na Lodi tajemství, speed dating, workshopy v Klementinu, zajímavé diskuse a hlavně ohromnou nálož divadla!

12.4. 2018 19:30 - Smetanova síň, Obecní dům, HOUSLOVÉ GALA 25.4.2018 19:30 - Smetanova síň, Obecní dům, JOSÉ CURA – REZIDENČNÍ UMĚLEC 13.6. a 14.6. 2018 19:30 - Smetanova síň, Obecní dům, ZÁVĚREČNÝ KONCERT 27.6.2018 19:30 - Smetanova síň, Obecní dům

Jak lze konat dobro? Tentokrát i dobrota zabíjí! Parodie neuvěřitelná, v níž lze chápat vše obráceně a naruby. Čili konkrétně: usmrcení jedem coby ctnostná a záslužná pomoc dobrotivých žen některým mužům. Ony dvě milé vražedkyně představují Zuzana Kronerová a Jana Synková. Avšak situaci v domě plném mrtvol náhle zkomplikuje příchod opravdového zločince. Pak tedy jak z toho ven, navíc když okolní společnost není o moc lepší? Režie: Jan Schmid.

Ve dnech 19. až 22. dubna bude na Novoměstské radnici v Praze probíhat tradiční veletrh starožitností Antique. Vzhledem k blížícímu se stému výročí založení Československa se Asociace starožitníků tentokrát rozhodla veletrh tematicky zaměřit na umění a umělce spojené s první republikou. Hlavním mottem veletrhu je tak „Umění mladé republiky“. Veletrh Antique je tradičně jediným veletrhem v Česku, na němž své exponáty představují výhradně předem registrovaní a ověření vystavovatelé z řad českých starožitníků.

Valdštejnská zahrada je svou rozlohou více než 14 tisíc metrů čtverečních druhou největší zahradou v centru Prahy, větší jsou jen zahrady Pražského hradu. Zahrada vznikla ve stylu italského manýristického parku a na jejím vzhledu se aktivně podílel svými návrhy a připomínkami sám Albrecht z Valdštejna. Její součástí je umělá krápníková stěna ze 17. století, velkolepá barokní stavba sala terrena nebo rozlehlý bazén s různými druhy ryb. K vidění budou po zimě také dlouholetí obyvatelé zahrady – pávi bílí, korunkatí a výři velcí. Veřejnosti je zahrada přístupná denně až do konce října

Poetické kvality díla Jana Zrzavého, jeho ilustrace k Erbenově Kytici a k Máchovu Máji, melancholie a mollový smutek dojímaly citlivá nitra Češek a Čechů po mnoho desetiletí. Byl živou legendou, když si vykračoval s hůlkou a baretem po zámeckých schodech ke svému ateliéru v domě sochařky Hany Wichterlové. Lidé ho na ulici poznávali a oslovovali ho. V poslední etapě svého života byl považován za umělce vskutku národního.Vycházel ze symbolismu počátku 20. století. Byl vždycky svůj, zcela odlišný, po avantgardních počátcích ho můžeme nejblíže přiřadit mezi umělce preferující neoklasicismus, novou věcnost, magický realismus, lze hovořit i o metafyzické malbě.